Někdy v roce 1998 jsem se ve svých 24 letech docela zahleděl do kuší. V obchodech v té době stály cca kolem 13tis Kč, což jsem samozřejmě investovat nechtěl. Tak jsem si řekl, když jsem zvládnul samurajskou katanu, zvládnu i kuši vyrobenou podomácku.
Nevycházel jsem z žádných plánů, pouze z pár prospektů a fotografií, které mi pouze napověděly orientační rozměry vůči ruce dospělého člověka. V té době jsem ještě ani nekreslil konstrukční nebo strojní mechaniku v Autocadu, takže vše bylo jen na papíru, který už ale není. Možná, až bude jednou čas, nebo zájem, tak vše rozeberu a přeměřím a nakreslím výkres.

---

Konstrukce kuše - tělo

Tělo kuše je zhotovené z hliníkových profilů. Dva hranoly 40x20mm jsou ze spodní části podloženy T kusem, čímž mezi nima vznikla drážka pro vedení šípu a pro spodní pero. Jako rukojeť je opět kus hranolu 40x20mm, který byl zmáčknutý ve svěráku tak, aby se do něj vešly dva malý špalky pro napájení laseru. Pažba je opět z T profilu, ohnutá a vyztužená hliníkovým plechem. Víc hliníku krom lyžin pro optiku tam neni. Použitím hliníku jsem se dostal na hmotnost 2250g, což je o dost méně, něž originál kupovaná kuše.

Lučiště

Luk je zhotovený z ocelového péra, myslim že to byl žigulík, takže poctivá ruská (asi19ctka) ocel, kterou ani neuřízneš. Tvar oblouku byl daný, takže stačilo jen péro v polovině přepůlit autogenem a plamenem vyříznout budoucí tvar. Také se musely obě půlky vyvrtat 8mm vrtákem a to tak, že jsem nejprve místo nahřál plamenem do ruda a pak projel strojní vrtačkou. Vrták se sice mohl potom zahodit, ale díry byly na světě. Padla na to také polovina brusného kotouče na brusce, kterou jsem opracoval budoucí tvar. Uchycení lučiště k tělu je přes svařené výztuhy, zasunuté do 40x20 hranolu a přišroubované k sobě.

Tětiva

Byla původně ocelová struna 4mm, ale to se z toho stala dle hodnocení chlapů z JASA Archery sebevražedná zbraň. Tak mi namotali tětivu na míru a doporučili ještě pár vylepšení.

Míření

Jako puškohled jsem použil klasickou vzduchovkovou optiku 4x20, a 1ks laserového ukazovátka, které svým výkonem >5mW tehdy nebylo zakázané. Předsádková nebo spíše kolimační krytka laserového ukazovátka neměla otvor přesně kulatý, tak se na soustruhu vytvořila nová, největší problém byl s jejím závitem, metrický to nebyl ani náhodou, nějaká americká norma.

Šípy

Jsem holt brutální kutil, začal jsem si dělat i vlastní šípy. Je to vlastně 8mm hliníková trubička z Bauhausu, 1m cca 30Kč a jsou z toho 3 šípy. Hrot a patka jsou soustružené a naražené do trubky. Pera jsem koupil a k tomu, abych je přilepil, jsem si musel udělat 3 přípravky. Lepilo se sekundovým lepidlem, přesně 120° od sebe a z osy byla pera vychýlená 0,5°.

Spouštěcí mechanismus

Konečnou verzi spouštěcího mechanismu předcházelo asi 5 prototypů. Bohužel jsem neměl možnost vidět rozebranou originál kuši, tak jsem si musel všechno sám vymyslet. První kusy nevydržely v uzamknuté poloze tlak tětivy, potom jsem zase narazil na šílený odpor při zmáčnutí spouště. Musel jsem tlačit natolik, že se nedalo ani zamířit. Konečné provedení zámku funguje bez nejmenších problémů, je robustní, udrží velký tlak a odpor při zmáčknutí spouště je optimální. Nejlepší na tom je to, že zámek mohu v pohodě rozebrat a vyčistit, promazat, případně vyměnit pružinu.

Přesnost a průraznost

Napínací síla byla změřena na 120kg, je to brutální tah a kdybych nebyl silnější, určitě bych více povoloval tětivu a prodloužil lučiště. Nejprve jsem zkoušel nástřel do 10l kýble plného želatiny, která má prý vlastnost obdobnou masu. Jenže šíp kýblem prolítl a zničili se perka. Prostřelil jsem i 18mm dřevotřísku. Ze 30m se šíp zabořil 21cm do masa. Upřesním, byla zabijačka a prase už viselo na trojnožce. V tento okamžik jsem testoval střelbu. Dodnes nevím, zda se šíp nezastavil o kost. Přesnost nemohu porovnat s originály, ale laser jsem měl s optikou kalibrovaný na cca 25m, kde střed kříže optiky byl na bodě laseru. Po delším střílení jsem tak mohl i odhadovat docela přesně i vzdálenost cíle. Výsledek seřizování: kuše ve svěráku, bez třesu a 3 rány, 3 trefy do víčka od přesnídávky na vzdálenost 25m se stejným šípem. Postupem času jsem šípy střelbou zničil, nebo ohnul násilným vytahováním ze stromu (to byla hloupost), takže nyní mi maximálně dělají oporu pro kytky v květináči. Další šípy holt už jen kupované.

5

komentářů

---

Nastavení cookies